Počátky vysokoškolského sportu na vysokých školách v Praze

Za počátky organizovaného vysokoškolského sportu na vysokých školách lze považovat činnost dvou osobností, které působily ve vysokoškolském prostředí na počátku 20. století. Byli to profesor Antonín Krištof (1882 – 1910) a Doc. PhDr. František Smotlacha (1884 – 1956)

Na Karlo-Ferdinandově univerzitě byl v roce 1908 zřízen lektorát tělesné výchovy a her. Profesor Antonín Krištof byl jmenován lektorem a stal se prvním univerzitním učitelem sportovních her. Byl propagátorem fotbalu, tenisu a české házené. Jeho snahou bylo, aby se „Nauka o tělesné výchově“ stala na filozofické fakultě rovnocenným oborem.

Po nečekaném úmrtí Antonína Krištofa byl na místo učitele sportovních her na univerzitě v roce 1910 jmenován Doc. PhDr. František Smotlacha. V roce 1918 vypracoval Program a plán tělesné výchovy na českých vysokých školách v Praze. Tento program a plán schválil profesorský sbor FF UK a byl předložen ke schválení Ministerstvu školství a národní osvěty. Program a plán podpořila i komise profesorského sboru pro tělesnou výchovu České vysoké školy technické v Praze. Na základě souhlasných stanovisek byl v roce 1919 jmenován lektorem pro tělesná cvičení i na této škole. V průběhu svého působení na vysokých školách Smotlacha vypracoval základní koncepci systému vysokoškolského sportu v Praze se stanovenými úkoly a cíli a s vybudováním institucionálního systému. Jednalo se o založení Ústavu tělesné výchovy při českých vysokých školách v Praze a jeho dvěma pracovišti, Ústavu tělesné výchovy University Karlovy v Praze při Fakultě přírodovědecké a Ústavu tělesné výchovy Českého vysokého učení technického v Praze při Vysoké škole speciálních nauk.

Organizace tělesné výchovy a sportu na vysokých školách podle Smotlachova systému spočívající na dobrovolné tělesné výchově a sportovní činnosti, byla realizována ještě v konci třicátých let. Pod hrozbou ohrožení samostatnosti Československé republiky nacistickým Německem v roce 1937 vešel v platnost zákon o branné výchově. Na základě tohoto zákona měl být princip dobrovolnosti přebudován na povinnou tělesnou výchovu s branným zaměřením vysokoškolských studentů. K zákonu byl vydán 14. září 1938 výnos Ministerstva školství a národní osvěty, který obsahoval zpracovaný program výuky povinné tělesné výchovy s brannými prvky. Na realizaci těchto záměrů byl pro pražské vysoké školy ve školním roce 1938/1939 zřízen Ústav pro tělesnou výchovu na vysokých školách v Praze ale z časových důvodů na plnění již nedošlo.

Okupace Československa a uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 znamenaly zastavení pedagogické činnosti na školách a ochromily i činnost a rozvoj vysokoškolského sportu. S doc. Smotlachou byl přerušen kontakt. Tolerantnější postoj zaujali nacisté a protektorátní vláda pouze k provozování sportu a mistrovských soutěží. Po osvobození se doc. Smotlacha již k vysokoškolské tělovýchově nevrátil.