Mezifakultní projekt IGS

Ekonomické, politické a sociální okolnosti založení VŠE v Praze

a) cíle projektu Hlavním cílem projektu je vytvoření vědeckého řešitelského týmu, který by v rámci víceletého projektu položil základy výzkumu dějin Vysoké školy ekonomické. Dosud neexistuje syntéza dějin VŠE, ani studie o jejím založení či reprezentativní populárně vědná publikace o její minulosti. Právě absence výzkumu zdrojů, vývoje a dosavadních směrů ekonomického vzdělání na VŠE považujeme za jeden z hlavních deficitů dané vědní disciplíny. Zaměříme se na analýzu okolností vzniku Vysoké školy ekonomické v roce 1953, takže výstupy budou moci být prezentovány v rámci oslav šedesátého výročí založení VŠE v roce 2013, což přispěje k nárůstu prestiže naší školy v rámci české vysokoškolské soustavy.

V rámci projektu na rok 2012 bychom se rádi zaměřili na tyto oblasti výzkumu:

1. Kontinuita a diskontinuita založení Vysoké školy ekonomické v roce 1953. Do jaké míry tato nově vytvořená škola navazovala na Vysokou školu obchodní či Vysokou školu politických a hospodářských věd a využívala jejich potenciálu? Jaký byl institucionální vývoj českého ekonomického vysokoškolského vzdělávání v první polovině 20. století? Jaké byly základní přístupy, obsah a směřování ekonomického vzdělávání po roce 1945? Bylo založení VŠE výtvorem komunistických orgánů, nebo lze najít i kontinuitu se systémem ekonomického vzdělávání z období tzv. první republiky či vývojem po roce 1945?

2. Pozornost chceme věnovat také personálnímu obsazení Vysoké školy ekonomické v polovině padesátých let 20. století. Do jaké míry přecházeli vyučující z Vysoké školy obchodní? Jaké profesní skupiny byly zastoupeny v pedagogickém sboru VŠE? Jaká byla věková struktura, ideologická a politická příslušnost vyučujících? Chtěli bychom se také soustředit na analýzu prosazování marxisticko-leninské ekonomické teorie a na případné zařazení nemarxistických ekonomických teorií a přístupů do pedagogické a vědecké činnosti.

3. Domníváme se, že velký prostor by se měl věnovat samotnému zaměření VŠE. Byla založena jako vědecko-výzkumná instituce nebo se měla soustředit především na pedagogickou činnost a zprostředkování ekonomického vzdělání širokým lidovým vrstvám? Velkou roli při zodpovězení této otázky by měly hrát sylaby, obsahy a zaměření jednotlivých předmětů, výstupy z učení a profilace oborů či samotná struktura celého studia na VŠE.

4. Analýza se zaměří i na vliv KSČ na vznik a činnost Vysoké školy ekonomické. Budeme se snažit odpovědět především na otázku, jaké byly cíle komunistické strany při založení VŠE, zda výsledný produkt odpovídal původním představám a jakou roli hrála škola při přeměně vysokého školství v Československu v padesátých letech 20. století. Dále se budeme zabývat otázkami: Do jaké míry KSČ zasahovala do obsazování vedoucích míst a složení pedagogického sboru? Komentovala či připomínkovala zaměření jednotlivých oborů nebo předmětů? Zůstala do jisté míry zachována svoboda výuky a vzdělání? Analýze bude podrobena též věková struktura studentů, sociální stratifikace prvních ročníků absolventů VŠE a jejich profesní život po ukončení studia.

5. V rámci výzkumu počátků VŠE bychom chtěli přispět také k poznání proměny vědeckého života v Československu v padesátých letech 20. století. Jak probíhala indoktrinace marxismu-leninismu do ekonomické teorie? O jaké teoretické premisy se opírala marxisticko-leninská ekonomická teorie? Jaký vliv měli sovětští poradci v Československu a jakou roli hrál předobraz sovětského vysokoškolského systému? Jak se v Československu prosazovala sovětská ekonomická teorie? Jakým směrem se ubíral ekonomický výzkum v padesátých letech 20. století?

6. Výzkum počátků VŠE bude metodologicky ukotven v rámci tzv. transnacionálních dějin, především tedy ve středoevropském prostoru, a zaměřili se na komparaci VŠE s dalšími ekonomickými školami ve východním bloku. Lze najít společné znaky i u jiných ekonomických škol např. v NDR, Polsku, Maďarsku? Probíhala nějaká koordinovaná činnost sovětských komunistických funkcionářů, nebo Moskva respektovala národní specifikaci jednotlivých států střední Evropy?

7. Pozornost chceme věnovat také otázce kvality ekonomického vzdělání v Československu v padesátých letech 20. století. Do jaké míry se v našem prostředí objevovaly poznatky z nových ekonomických přístupů po roce 1945? Jak se projevila nová ekonomická teorie v praxi hospodářské politiky Československa padesátých let 20. století? Kde můžeme hledat kořeny hospodářského zaostávání Československa, a potažmo celého východního bloku za vyspělou západní Evropou? Záměrem projektu je analyzovat ekonomické, politické a společenské okolnosti, za kterých byla založena a v prvních letech fungovala Vysoká škola ekonomická v Praze. Co se týče politických podmínek, řešitelé se soustředí na roli Komunistické strany Československa při založení školy, na otázku, nakolik KSČ zasahovala do personálního složení vedení školy a pedagogických pracovníků. Budou se snažit nalézt odpověď na otázku, zda představitelé KSČ přímo či nepřímo zasahovali do struktury a obsahu výuky ekonomických věd na VŠE. V této souvislosti budou řešitelé zkoumat, zda VŠE navazovala na výuku společensko-vědních disciplín z první republiky, či zda se od této tradice odklonila a výuka ekonomie byla poplatná sovětskému ekonomickému myšlení a sovětskému modelu výuky. Rovněž bude posuzována obsahová vyváženost a ideologické zaměření tehdejších učebních plánů. V neposlední řadě se řešitelé budou snažit zhodnotit kvalitu vzdělání poskytovaného na VŠE v Praze a možnosti uplatnění absolventů jednotlivých fakult.

b) předpokládaný teoretický a praktický přínos projektu Hlavní přínos projektu vidíme především zaprvé v analýze vzniku VŠE a proměny vysokoškolského prostředí v socialistickém Československu a zadruhé v komparaci se socialistickými zeměmi ve střední Evropě. Výsledky projektu by měly sloužit odborné i laické veřejnosti v rámci poznání počátků VŠE, potažmo politického, hospodářského a sociálního prostředí Československa v padesátých letech 20. století. Ve svém výzkumu bychom chtěli vycházet především z archivních fondů týkajících se VŠE v Praze v Národním archivu České republiky a archivu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Pozornost chceme také zaměřit na publikační činnost samotných pedagogů VŠE v padesátých letech 20. století a archivním materiálům, které lze získat na půdě VŠE (sylaby oborů a jednotlivých kurzů, zkušební archy, kvalifikační práce ad.). Důležitou součástí výzkumu bude použití metody oral history, tedy zpracování, ale i praktické využití vzpomínek tehdejších zaměstnanců a studentů školy, žijících pamětníků založení a prvních let fungování školy. Rovněž se uskuteční rozsáhlá heuristika dostupné odborné literatury, týkající se zmíněného tématu.

Bude proveden výzkum didaktiky ekonomických disciplín jako vysokoškolských předmětů, zkoumán bude vzdělávací proces v tehdejší době. Praktický přínos bude spočívat v komparaci tehdejších a dnešních učebních plánů a identifikaci jejich vzájemných podobností a odlišností. Projekt by měl také přispět k aktivnímu zapojení doktorandů a studentů VŠE do vědecké činnosti a do výstupů řešitelského týmu, ať už v podobě přípravných činností projektu, přípravě vlastních kvalifikačních prací či samostatných vědeckých výstupů. Projekt by měl prohloubit vědeckou profilaci jednotlivých řešitelů projektu.

c) průběh (etapy) řešení - časový harmonogram řešení po jednotlivých letech V prvním roce projektu bude kladen důraz na archivní bádání v Národním archivu, archivu MŠMT a ve spisovně VŠE. Dále bude provedena heuristika adekvátní odborné literatury a zpracovány vzpomínky pamětníků z doby založení školy. Je plánováno zahájení ankety mezi absolventy VŠE a zpracování jejích prvních výsledků. V rámci publikačních výstupů projektu bude vydán biografický slovník osobností spjatých se založením VŠE a bude předložena dílčí vědecká studie k publikování v časopise Acta Oeconomica Pragensia či Politická ekonomie. Bude uspořádáno odborné kolokvium, kde budou představeny hlavní závěry a přínosy projektu dosažené v prvním roce. Ve druhém roce projektu bychom rádi rozšířili výzkum VŠE na padesátá léta 20. století, abychom mohli lépe odpovědět na výše uvedené otázky, které předpokládají širší časové vymezení (prosazení marxisticko-leninské ekonomické teorie, vývoj VŠE v padesátých letech 20. století, zaměření VŠE, kvalita výuky a výzkumu na VŠE). Konkrétními výstupy by mělo být mezinárodní kolokvium, kolektivní monografie a příprava studii v impaktovaných časopisech.

d) způsob zapojení studentů a jejich podíl na řešení výzkumného projektu (v případě, že řešitelem je AP) Doktorandi a studenti budou hrát klíčovou roli v heuristické i vědecké části projektu. Aktivně se zapojí do přípravy a sestavení vědeckých výstupů projektu (biografický slovník, odborné studie, řízené rozhovory s pamětníky). Jejich činnost se projeví nejen v přípravě samostatných vědeckých výstupů, či kolektivních studií, ale též v rámci přípravy bakalářské, diplomové či disertační práce. Stranou by neměla zůstat ani možnost vědecké průpravy budoucích vědeckých pracovníků, zejména v podobě týmové práce, získávání a zpracování archivních materiálů či rozsáhlé rešerše odborných zdrojů a pramenů k danému tématu.

e) návaznost projektu (na výzkumné záměry fakulty, na předchozí projekty) Projekt by byl součástí širšího rámce výzkumu dějin VŠE, který od roku 2011 připravuje rektorova pracovní skupina k dějinám VŠE. Na několika pracovních setkáních se účastníci shodli především na tom, že je nutné analyzovat dějiny VŠE a že je třeba vytvořit pevný institucionální rámec pro další vědecký výzkum. Proto samotná komise představila řadu konkrétních návrhů dalšího postupu, z nichž právě předložení projektu v rámci IGS tvoří jednu z hlavních součástí.
f) vazba na připravované projekty financované z externích zdrojů Projekt by mohl být například v ediční činnosti podpořen z prostředků Institucionálního rozvojového plánu VŠE kapitola 4. Spolupráce s praxí a péče o absolventy a Institucionální podpory vědy a výzkumu VŠE na rok 2012. g) předpokládané výsledné publikace výzkumu (kdy, kde?) V prvním roce plánujeme vydání několika studií v odborných časopisech (Acta Oeconomica Pragensia), kde bychom chtěli představit hlavní cíle a zaměření projektu a vytvořit základní rámec diskuse o ekonomickém vzdělávání v Československu v období komunismu. Zároveň plánujeme publikaci odborné studie v impaktovaných časopisech (Politická ekonomie, Prague Economics Papers), kde bychom chtěli představit některé závěry projektu z roku 2012. Vedle toho by měl být dalším výstupem biografický slovník osobností spjatých se založením VŠE (především nejvýznamnějších pedagogických pracovníků). Ve druhém roce plánujeme kolektivní monografii a studii v impaktovaných časopisech. h) zda budou výsledky projektu použity pro návrh grantu mimo VŠE (kdy, kde?) Výsledky projektu poslouží pro zpracování návrhu grantu financovaného GA ČR, popř. Hlávkovy nadace.

Řešitelský tým:

Ing. Zdenka Johnson (administrátorka projektu)

PhDr. Pavel Szobi

Ing. Iveta Mackenzie

Bc. Jan Brožek

Ing. Marek Vokoun

Bc. Petra Halíková

Ing. Prokop Závodský, CSc

prof. Ing. Miloslav Janhuba, CSc

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc.

doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.

Ing. Ondřej Šimpach

Ing. Jan Pastorčák

Ing. Robert Jurka

Bc. Petra Pojmanová

 

prosinec 2012


Copyright (C) 2000 - 2017 University of Economics in Prague