Valenta, František, prof. Ing., CSc.

Akademik  František  Valenta

* 20. října 1928 v Benešově u Boskovic   †13. června 2002 v Praze

Po absolvování měšťanské školy se vyučil u oděvní firmy Nehera v Prostějově. V letech 1948 až 1953 studoval průmyslovou ekonomiku na Hospodářské fakultě Vysoké školy politických a hospodářských věd. Po jejím dokončení nastoupil na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde vykonával řadu funkcí, mimo jiné vedoucího katedry ekonomiky průmyslu, proděkana, prorektora pro vědeckovýzkumnou práci. Jeho odborný růst byl velmi rychlý; v roce 1962 obhájil kandidátskou disertační práci, v roce 1963 byl jmenován docentem pro obor ekonomika průmyslu, v roce 1968 mimořádným profesorem, v roce 1971 získal titul doktora věd, v roce 1978 byl jmenován řádným profesorem,  v roce 1981 se stal  členem – korespondentem ČSAV a v roce 1987 jejím řádným členem – akademikem.  Co by  člen ČSAV působil jako ředitel Ekonomického ústavu a místopředseda ČSAV pro společenské vědy.  Po určitou dobu vykonával funkci předsedy ústřední rady ČSVTS a ÚV NF ČSSR.

Předmětem jeho vědeckého zájmu byl vědeckotechnický rozvoj, efektivnost a inovace. Vytvořil ucelenou teorií inovací, ve které utřídil inovace do deseti stupňů (řádů) od nulového do devátého  stupně. První začal spojovat dvě stránky efektivnosti – účelnost a účinnost. Z tehdejší logiky organizace průmyslu (sdružení podniků, podnik, závod, provoz, dílna) vyplynuly i jeho stupně inovací od nejnižších (nultý stupeň) po nejvyšší devátý řád (tím jsou genové manipulace). Jeho kniha Tvůrčí aktivita – inovace – efekty se stala mezníkem v ekonomické teorii.  Svou teorií pokračoval v díle Josepha Aloise Schumpetera, který je ve světě považován za zakladatele teorie inovací.

František Valenta i po odchodu do důchodu dál vědecky pracoval; věnoval se poradenské činnosti, aktivně vystupoval na pravidelných Schumpeterovských dnech v  Jihlavě a spolupracoval s  Podnikatelským inovačním centrem v Brně. Přednášel na Pražské manažerské fakultě Vysoké školy marketingu a řízení ESMA Barcelona a na Hospodářské fakultě Technické university v Liberci. Rok před svou smrtí vydal knihu Inovace v manažerské praxi (nakladatelství Velryba Praha 2001). Byl znám i jako účastník mezinárodních konferencí a seminářů pořádaných v USA, Číně, Indii, Argentině či v Indonésii.

Jeho práce byla oceněna jak na VŠE (1978 Vzorný pracovník a Zlatá medaile za zásluhy o rozvoj VŠE), tak i mimo školu (1973 Pamětní  medaile k 25. výročí Vítězného Února, 1983 Zlatá plaketa Františka Palackého za zásluhy o rozvoj společenských věd, 1988 Řád práce).

Akademik František Valenta zemřel 13. června 2002 v Praze.