Historie katedry psychologie a sociologie řízení

Historie katedry psychologie a sociologie řízení a její historie

Dnešní katedra psychologie a sociologie řízení byla ustavena před padesáti lety a za celou dobu své existence prošla značnými změnami. V souvislosti s historií katedry je přirozeně třeba reflektovat změny společenského prostředí, ve kterém pracovala, a na které musela reagovat. Za dobu existence katedry lze z tohoto hlediska v jejím vývoji vysledovat tři různé etapy. Tato etapizace však nevychází z vnitřního vývoje katedry a z rozvoje a v jejím rámci zastoupených oborů ale je do značné míry důsledkem reakcí katedry na vnější podmínky a okolnosti. První období trvalo od založení katedry v září 1963 do roku 1969. Druhým obdobím je dvacetiletí 70. a 80. let dvacátého století a třetí začalo v roce 1990 a trvá fakticky dodnes.

Založení katedry, která bez přerušení, ale s výše zmíněnými změnami, stále existuje, spadá do roku 1963. Přípravné období pro její založení však započalo již dříve, a to koncem 50. a začátkem 60. let minulého století. V tehdejší Československé republice šlo o dobu celkového politického a ideového uvolňování, které mělo své vyvrcholení a také konec v letech 1968 a 1969. Význam studia psychologie a sociologie pro řízení byl uznáván odbornými pracovníky v Československu dlouhodobě, ale po odmítnutí věd o člověku vyjma disciplín marxismu leninismu, došlo k jejich akceptaci ze strany rozhodujících státních orgánů a orgánů Komunistické strany Československa až právě v 60. letech.

Konkrétně v případě Vysoké školy ekonomické v Praze byl nakloněn uplatnění sociologie a psychologie ve výuce mimo jiných i tehdejší rektor prof. JUDr. Vladimír Sedlák. Jako právník vnímal otázku chování člověka v ekonomice jako důležitou a v rozhodujících chvílích podpořil vznik katedry tohoto zaměření. Nejvýznamnějším impulsem ke vzniku katedry sociologie (a psychologie) byl vznik Institutu národohospodářského plánování a obsazení pozice jeho vedoucího prof. Eduardem Vopičkou. Ten přišel s myšlenkou na rozšíření obsahu studia institutu o další obory tak, aby se mohl stát pracovištěm vyučujícím moderní management. Tato myšlenka byla v souladu s obecnějším trendem prosadit nové efektivnější způsoby hospodaření tehdejších socialistických podniků. Nová koncepce pracoviště byla založena na spojení ekonometrie, informačních technologií, teorie managementu a sociologie, tj. linie od studia „tvrdých“ ekonomických parametrů fungování podniků až k „měkkým“ lidským podmínkám. Jinak řečeno na pozdější Fakultě řízení se obsah manažerských studií orientuje jak na předměty, které spadají do problematiky managementu v užším smyslu i na předměty tzv. leadershipu. Že se toto pojetí skutečně prosadilo i přes nepřízeň některých tehdejších mocných bylo zásluhou další osoby, a to doc. Vladimíra Pachmana, který byl schopen najít způsob ovlivnění těchto osob. Později se Institut národohospodářského plánování změnil ve fakultu řízení a součástí institutu a následně fakulty se stala katedra sociologie a psychologie.

Nutno dodat, že speciální katedra sociologie na Filosofické fakultě University Karlovy vznikla až rok poté, tj. v roce 1964. Katedra sociologie a psychologie byla proto prvním sociologickým pracovištěm na vysokých školách v tehdejším Československu. V souladu s úsilím budovat paralelní ekonomické (i jiné) školství na Slovensku, byla obdobná katedra se zpožděním založena také na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě a výuka zde začala podle vzoru katedry pražské.

Právě pro tyto okolnosti lze považovat založení katedry psychologie a sociologie na Vysoké škole ekonomické za významný počin a je nutné ocenit osobní přínos osob spojených se založením katedry. Za zakladatelskou osobu lze považovat prof. RSDr. Jaroslava Kohouta, CSc. Byly to jeho vyjednávací schopnosti a jeho dobré zakotvení ve školské struktuře, konkrétně na institutu a fakultě řízení, jakož i jeho odborná erudice, které proces založení katedry významně podpořily. Prof. Kohout byl potom osm let vedoucím katedry a z této pozice odešel poté, co byl jmenován děkanem Fakulty řízení. Katedra začleněná do struktury fakulty, zde zůstala až do počátku 90. let, kdy došlo k její výrazné proměně a ve své původní podobě přestala tato fakticky existovat.

Na rozvoji oborů sociologie a psychologie v řízení se podílela řada dalších členů katedry. V psychologii práce to byly osoby prof. Jana Kučery a doc. Jiřího Růžičky. Jejich velký přínos spočívá nejen v publikování odborných textů a ve výuce, ale především ve schopnosti vymezit problematiku psychologie pro potřeby řízení a ovlivňování pracovního jednání. Kromě nepřízně ze strany establishmentu byla obtížná cesta k přesvědčení psychologické obce o tom, že nejen klinická psychologie, ale i psychologie práce má své oprávnění a perspektivu. Zařazení psychologie do výuky bylo proto argumentováno jejím posunem do roviny sociální psychologie. Právě tento posun umožnil spojení sociologie a psychologie na jedné katedře a následné rozvíjení obou oborů. Sociologie byla vedle prof. Kohouta formována nenápadnou, ale dělnou osobou doc. Dr. Jaroslava Koláře. Problematikou zaměstnaných žen se zabývala doc. Ing. Jaroslava Bauerová. V 60. letech tvořilo katedru přibližně 10 osob, později se počet členů o něco zvýšil a s určitými výkyvy se udržuje na počtu 13 osob.

Od svého založení katedra vyučuje základní kurzy psychologie a sociologie. I když byla zařazena pod Fakultu řízení, jednalo se o celoškolské předměty a všichni studenti školy je absolvovali jako součást povinného studijního základu. Na ně se soustřeďovala výuková kapacita katedry. Studenti tak dostávali pouze základní penzum informací o těchto oborech. Další kurzy měly velmi výběrový charakter a byly studovány pouze malou částí studentů školy.

V roce 1973 se uskutečnila vědecká konference k 10. výročí založení Katedry ekonomické sociologie a psychologie. Zde byla v projevu prof. Dr. Jiřího Růžičky dobře vystižena úloha katedry:

„Jedním z charakteristických znaků vývoje naší ekonomické sociologie bylo úsilí o empirickou orientaci ve vědeckém poznávání užších vazeb v hospodářském životě společnosti a její členité problematiky, počínaje od sociálního systému hospodářských organizací a konče postavením pracovníků v základních pracovních skupinách. Ekonomika je vděčnou oblastí nejen pro ověřování teoretických poznatků, ale i pro jejich poměrně rychlé využívání v praxi“. (Sborník Vědecká konference k 10. výročí katedry ekonomické sociologie a psychologie. Praha: VŠE, 1973)

Empirická orientace a vědecká práce katedry do té doby byla realizována nejdříve zapojením katedry do státního plánu výzkumu (od r. 1966) ve spolupráci s podnikem Škoda Plzeň, oborové ředitelství. Později v 70. letech byla při katedře ustavena Laboratoř sociálního výzkumu, do které se soustřeďovala její výzkumná práce.

Jak je patrné ze zápisu koordinační porady vedoucích pracovišť státního plánu X-3-S (sociologie práce, průmyslu a podniku) z června roku 1966, se katedra sociologie a psychologie na INHPL při VŠE stala hlavním koordinačním pracovištěm v oboru ekonomická sociologie. Na katedře měl být vytvořen fond, kam měla pracoviště zastoupená na koordinační schůzce posílat materiály z vlastních výzkumů a kde by se mohla seznamovat s materiály ostatních výzkumných týmů. Není však známo, zda byl takový fond vytvořen a pokud ano, zda do něj posílala jiná pracoviště výsledky svých výzkumů. V každém případě však pověření tímto úkolem ukazuje na významnou pozici katedry mezi jinými sociologickými pracovišti. I zde je patrna stopa prof. Jaroslava Kohouta, který v celé sociologické obci byl uznáván jako vedoucí osoba ekonomické sociologie. To se projevilo i ve skutečnosti, že se prof. Kohout stal jediným sociologem, který byl v tehdejší Československé akademii věd (nyní AV ČR) jejím členem – korespondentem.

Důraz na aplikaci poznatků obou zastoupených oborů se spojoval s praxí ustavování podnikových sociologů a psychologů. Vzhledem k působnosti katedry na Vysoké škole ekonomické v Praze, která vychovávala budoucí vrcholové manažery organizací nebo vzdělávala v kurzech manažery stávající, byla uvedená praxe ovlivněna i prací katedry.

Konference, na kterou je odkázáno, proběhla v roce 1973, tj. už ve druhé etapě historie katedry. Původní katedra sociologie a psychologie byla ve shodě se svým zaměřením přejmenována na katedru ekonomické sociologie a psychologie. Jak už bylo uvedeno, byla založena Laboratoř sociálního výzkumu a začátkem sedmdesátých let (1972) se ustavila Akademická psychologická poradna. Záměrem pro její ustavení byla jednak snaha pomoci studentům i zaměstnancům Vysoké školy ekonomické v Praze v jejich osobních, studijních a pracovních problémech a jednak uplatňovat psychologickou kvalifikaci vyučujících i jiným způsobem než jen výukou. Pracovníci katedry byly jedněmi z prvních, kteří v tehdejším Československu pracoviště tohoto typu založili. K osobám, které výrazně ovlivňovaly výuku katedry, patří vedle již výše uvedených noví pracovníci jako psychologové doc. Dr Antonín Velehradský, PhDr. Eva Bedrnová, PhDr. Milan Rymeš a sociolog Ing. Miloslav Tomšík.

Výuka v 70. a 80. letech zahrnovala obory sociologie řízení, práce a organizace a psychologie práce a řízení. Šlo o základní kurzy pro studenty celé Vysoké školy ekonomické v rámci společného základu předmětů. Byla vždy vyučována jeden semestr sociologie a jeden semestr psychologie, to znamená, že celý katedrální kurz trval jeden rok. Výuka probíhala formou přednášek a cvičení. Mimo to byly realizovány speciální modifikované kurzy podle požadavků některých fakult. Významná byla výuka v postgraduálních kurzech, ve kterých byli vzděláváni zájemci z podniků i z mimopodnikové sféry.

Pokračovala rovněž vědecká práce katedry. Mimo výzkumy realizované v rámci disertačních prací byly zajímavé výzkumné akce, kterých se účastnila velká část členů katedry. Posledním výzkumem takového typu byl výzkum realizovaný ve Státním statku Tochovice v roce 1988.

Významným mezníkem v činnosti katedry se stal rok 1989. Změny ve společnosti se samozřejmě projevily i ve výuce na škole a potažmo i ve výuce na katedře. K nejvýznamnějším změnám ve výuce patřilo opuštění marxismu leninismu, postavení výuky na standardech výuky na zahraničních univerzitách v Evropě, zavedení kreditního systému a volnost studentů ve výběru předmětů. Pokud jde o obsah kurzů psychologie a sociologie práce, nebyla změna vzhledem k zaměření na aplikované disciplíny sociologie a psychologie nijak zásadní. Z důvodu osamostatnění předmětů katedry od předmětů jiných společenských věd, byly rozšířeny o stručný vstup do obecné sociologie a obecné psychologie. Jako speciální předmět byla doplněna Motivace pracovního jednání.

Předměty byly zařazeny do celoškolsky volitelných. Nebyly jako dříve na sobě závislé, jeden nebyl pokračováním druhého. Naopak studenti si vybírali jeden s tím, že na výběr byly i další předměty. I přes konkurenci jiných volitelných předmětů, byly kurzy katedry vždy naplněné. Stále byly oba předměty určeny studentům celé školy. Nabídka základních předmětů byla posléze doplňována specializačními jako Psychologie a sociologie v personálním managementu, Psychologie v obchodní činnosti podnikatele, Sociologické metody výzkumu trhu, Rozvíjení sociálních a manažerských dovedností, Rozvíjení tvořivosti, Podniková kultura a identita, Duševní hygiena a sebeřízení, Řízení profesní kariéry zaměstnanců, Psychologické a sociologické aspekty rozhodování. Na základě uvedených rozvíjejících předmětů byla posléze vytvořena vedlejší specializace „Psychologie a sociologie v řízení firmy“, garantovaná katedrou.

V roce 1990 došlo k přejmenování katedry na katedru psychologie a sociologie práce. Hlavní změnou byl ale přesun na nově koncipovanou Fakultu podnikohospodářskou, když posunem obsahu studia bývalé Fakulty řízení na obory statistické a IT obory a se změnou názvu na Fakultu informatiky a statistiky ztratilo toto zařazení smysl. Naopak na Fakultě podnikohospodářské, která se orientovala na problematiku podniku, se katedra psychologie a sociologie dostala do užšího kontaktu s katedrami personalistiky, managementu, marketingu i dalšími, se kterými nalézá společná témata a společná řešení. K poslednímu přejmenování došlo v roce 1995 a od této doby nese katedra název katedra psychologie a sociologie řízení.

Po roce 1990 se snížil počet pracovníků, takže začátkem devadesátých let měla 8 odborných pracovníků, z toho 6 se zaměřením na psychologii a 2 na sociologii. Poté s prosazením předmětů vedlejší specializace a dalších předmětů volitelných narostl počet pracovníků na původní počet, který katedra obvykle měla, tj. na 12 – 13 osob. K významným profilujícím osobám zaměření katedry po roce 1990 patřili vedoucí katedry prof. PhDr. Jiří Růžička, CSc. a prof. Ing. Ivan Nový, CSc., vedoucí katedry po roce 1992. Dále nepřehlédnutelnou postavou byla doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc., která dlouhodobě vedla Akademickou psychologickou poradnu a po odchodu prof. Dr. Růžičky do důchodu výrazně ovlivňovala nejen obsah výuky psychologie, ale ve spolupráci s vedoucím prof. Ing. Ivanem Novým také fungování celé katedry. V současné době je významnou osobou zaměřenou především na trénink sociálních a manažerských dovedností doc. PhDr. Ing. Eva Jarošová, Ph.D.

Vědecká práce na katedře se po roce 1989 významně rozšířila s tím, že předmětem vědeckého zájmu byly různé problémy. K utřídění vědecké práce fakulty je vhodné sledovat kromě témat i zdroj financování vědeckých projektů. Katedra využila téměř všechny zdroje, které byly k dispozici. V polovině devadesátých let se zapojila do projektů financovaných Fondem rozvoje vysokých škol a realizovala dva projekty věnované studentům Vysoké školy ekonomické v Praze a druhý absolventům. S podporou Grantové agentury ČR byly řešeny čtyři projekty. Dva byly věnovány organizační kultuře firem (z toho jeden ve spolupráci s VUT Brno), jeden genderové problematice a jeden komunikaci v organizacích v ČR. Katedra se rovněž zapojila do dvou výzkumných záměrů Fakulty podnikohospodářské, řešených s podporou MŠMT ČR. Další projekty byly uskutečněny jako rezortní (ke kvalitě pracovního života) nebo mezinárodní (téma interkulturní komunikace, podnikání)

Spolupráce se zahraničím funguje jak na úrovni institucionální spolupráce jako je výuka v projektu CEMS nebo v rámci společných akcí výukových a jiných s Technische Universität Braunschweig, Universität Regensburg, Universita Zagreb, tak na úrovni individuální spolupráce jednotlivých učitelů a to především z USA, Španělska, a dalších.

Od založení katedry byla vydána řada titulů učebnic.

Významnou aktivitou katedry v současné době je Honors academy. Jedná se o speciální výukový program v rámci Podnikohospodářské fakulty pro vybrané studenty, ve kterém jsou velmi atraktivním způsobem předávány poznatky a formovány dovednosti studentů. Honors academy je sponzorována významnými firmami a exkurze v  některých z nich a přednášky jejich špičkových manažerů jsou součástí výukového programu. Absolventi jsou potom velmi žádanými pracovníky na trhu práce.

V roce 2002 se rozšířila činnost akademické psychologické poradny a vzniklo Centrum profesního poradenství. Záměrem bylo pomoci studentům nejen v osobních nebo studijních problémech, ale podílet se na rozvíjení jejich kariéry a pracovním uplatnění. Bohužel vinou preference ziskového hlediska fungování centra ze strany jeho vedení, které bylo ustaveno zcela mimo vliv zakládající katedry, se centrum rozpadlo a 1. 5. 2005 bylo oficiálně zrušeno. Akademická psychologická poradna potom fungovala nadále (a funguje) v původním pojetí v režii katedry psychologie a sociologie řízení. K prosazení záměru věnovat se poradenství šířeji došlo v roce 2006 (1. září) kdy se v jiných podmínkách podařilo na úrovni školy ustavit Rozvojové a poradenské centrum. Práce centra byla řízena ředitelem Mgr. Ing. Martinem Lukešem, Ph.D., jinak členem katedry, a to od založení až do roku 2011, kdy z funkce odešel. Na chodu nového centra se členové katedry podíleli významnou měrou.

I když byly uvedené etapy vývoje katedry spojeny s vnějšími podmínkami, lze jejich hodnocení spojovat i s vnitřními procesy, které se v té které době na katedře odehrávaly. V prvním období se jednalo o založení a její prosazení v odborné obci a to nejen jako nové pracoviště, ale i jako nový výzkumnický subjekt, který usiluje o rozvoj poznání. Ve druhé etapě se rozšířila a posílila výuka sociologie a psychologie v ekonomickém vzdělávání do takové míry, že je ve stále větší míře považováno za nezbytnou součást tohoto vzdělávání. Posilování významu sociologie a psychologie bylo podmíněno i praktickým využíváním služeb těchto věd v podnicích, rezortních výzkumných pracovištích a později v poradenských agenturách. Poslední období lze pak charakterizovat dvěma základními procesy. Jedním je hlubší poznávání a využívání psychologických a sociologických poznatků ve specifických manažerských situacích nebo událostech hospodářských organizací. Druhým je zapojení do mezinárodní soustavy ekonomických škol a uplatňování předmětů psychologie a sociologie práce a organizace ve výuce na těchto školách.

Autor: Alois Surynek

Editor: Miloslav Synek