Historie katedry personalistiky

Katedra personalistiky byla ustavena v r. 1992 jako součást změny celého systému výuky na podnikohospodářské fakultě po r. 1989. Z části obsahově i personálně navazovala na Katedru ekonomiky práce, která vznikla v r. 1986.  Její vznik byl výrazem potřeby pedagogického i vědeckého pracoviště, které by se zabývalo problematikou lidského faktoru v procesu řízení firem, protože pracoviště s obdobným profilem chybělo nejen na fakultě, ale i v rámci VŠE. Pracoviště s obdobnou náplní (Katedra ekonomiky práce) fungovala až do období normalizace na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické pod vedením profesora Průši. Toto pracoviště však bylo v rámci normalizačních opatření zrušeno a většina pracovníků musela z Vysoké školy ekonomické z politických důvodů odejít. V průběhu dalších let, zejména od začátku osmdesátých let bylo stále ve větší míře pociťováno, že pracoviště s obdobnou profilací ve spektru problematiky řízení v průmyslových podnicích chybí.

Tuto skutečnost potvrzovaly i požadavky ze strany praxe. Podle tehdejších zásad rozhodovalo o zřízení katedry a odpovídajícího studijního oboru Ministerstvo školství. V průběhu 80. let bylo provedeno několik neúspěšných pokusů o znovuzřízení katedry a studijního oboru. Není bez zajímavosti, že v žádostech se velmi často odkazovalo na skutečnost, že na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě katedra ekonomiky práce a studijní obor po celou tuto dobu existoval. Nicméně snaha o zřízení katedry byla neúspěšná snad i proto, že i tehdejší vedení školy mělo negativní stanovisko k tomuto projektu. Přitom je nutno uvést, že problematice práce a řízení lidí byla na fakultě věnována značná pozornost, v rámci tehdejších povinně volitelných bloků v posledních dvou letech studia byl tento obor zastoupen a na fakultě se profilovala skupina pracovníků, kteří se této problematice věnovali, v rámci existujícího studijního oboru „Ekonomika průmyslu“. V rámci tohoto oboru byly obhajovány i docentské  a  kandidátské práce, zabývající se problematikou lidského faktoru. Volitelný blok obsahoval předměty, které souvisely s tématem a byly vyučovány na jiných katedrách, někdy i mimofakultních (demografie, organizace práce, pracovní právo). Uvedená problematika byla i předmětem značného zájmu studentů a studentek a tomu nasvědčovaly i volby témat diplomových orací. Zájem studentů o tuto problematiku převyšoval kapacitu volitelného bloku.

Situace se změnila až v polovině osmdesátých let, kdy bylo na základě žádosti tehdejšího vedení fakulty ministerstvem školství odsouhlaseno zřízení pracoviště (katedry) a studijního studijního oboru splatností od školního roku 1986/1987.  Zřízení tohoto pracoviště bylo považováno za natolik urgentní potřebu ze strany praxe, že vedením fakulty bylo rozhodnuto, že je třeba zkrátit dobu příprav tak, aby první absolventi mohli být připraveni do dvou let. Situaci usnadňovalo v tomto směru i to, že tehdejší studijní programy byly první tři roky u všech studijních oborů fakulty prakticky stejné. Proto se vedení fakulty rozhodlo, že „zabezpečí“ nový obor tím,  že na nový obor budou direktivně  převedeni studenti z volitelného bloku „Ekonomika práce“zapsaní ve čtvrtém roce studia. Nebylo to řešení šťastné, protože mnoho studentů to chápalo jako administrativní akt, provedený bez ohledu na jejich přání.

Tento stav trval až do začátku devadesátých let, kdy došlo na celé fakultě k zásadní obsahové i organizační změně systému studia. Aplikace principů tržní ekonomiky a pozdější zavedení systému bakalářského a magisterského stupně vedlo ke koncipování zcela nových předmětů, což výrazně změnilo výsledný profil absolventů studia Podnikohospodářské fakulty. Současně s tím došlo i ke změnám ve vedení fakulty i kateder, kdy byly realizovány na obsazení vedoucích míst volby, volební právo měli jak všichni zaměstnanci a učitelé, tak i studenti jednotlivých oborů studia. Výsledkem nové koncepce bylo prosazení jednooborové pojetí studia na fakultě (Podniková ekonomika a management), a podstatným způsobem se změnila i obsahová náplň předmětů v tomto pojetí studia.

Tato změna se týkala i katedry ekonomiky práce a předmětů vyučovaných v rámci jejího studijního programu. Změny se projevily především v tom, že byl koncipován zcela nově obsah předmětů. Nejsilnějším inspiračním prvkem byla forma i obsah témat lidského faktoru na fakultách obdobného zaměření v zahraničí. Vzhledem k osobním kontaktům části pracovníků to byly zejména univerzity v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Navázání osobních kontaktů a spolupráce s těmito pracovišti pak trvalo prakticky po celou dobu realizace přestavby systému studia až po realizaci zásad ECTS. Bylo vytvořeno nové pracoviště – Katedra personalistiky, jejímiž členy se stali pracovníci bývalé katedry ekonomiky práce, ekonomiky průmyslu, organizace a řízení, kteří byli na příslušnou problematiku pracovně orientování. V rámci rehabilitace byli přijati pracovníci, kteří museli školu pro r. 1989 z politických důvodů opustit a měli možnost pracovat v této odborné problematice v podnikové sféře. Vedoucím katedry byl zvolen doc. Ing. Jiří Kleibl, CSc. Katedry měla počáteční stav 8 pracovníků, z dnešního hlediska měla genderový problém v učitelském sboru – tvořilo ho 6 mužů a dvě ženy, což bylo několikráte kritizováno ze strany vedení školy.

Autor textu: Jiří Kleibl

Editor: Miloslav Synek

Autor souhlasil se zveřejněním textu na webových stránkách věnujících se dějinám VŠE.

V Praze, 8. listopadu 2012